Cítící (II.) .....

"Buď kněžkou Svého života,

buď kouzelnicí lásky,

v srdci, když kvete dobrota,

co nepočítá vrásky,

dává žití naději,

že chybovat je lidské,

a v nepatrné krůpěji,

je šance pro gesto blízké.

Buď kněžkou Svého života,

buď strážkyní "Svých" tajů,

život, ta prostá nahota,

vždyť nabízí vůni hájů,

i v plném květu jabloní,

i v mocném lůně krásy,

čas všechny bouře odkloní,

k břehům věrné spásy.

Buď kněžkou svého života,

buď společnicí bytí,

v srdci, když ryzí čistota,

jak polárka svítí,

jemná duše cítící,

zná Svoji vnitřní sílu,

jak v temnotě louč hořící,

pro naději a víru."