Ukončující (XIII.) .....

"Ukonči v Sobě vlastní boje,

rozpory, co Tě zraňují, 

nech plynout v proudu života,

ty rány,

co se nehojí.

Co umírá, se v novém rodí,

i krása Tvá,

co zraje,

z dívky žena,

co zná Svůj příběh,

i chuť jablka z ráje.

Umlč v Sobě pochybnosti,

proměň se z kukly v motýla,

co tančí si zlehka z květu, na květ,

vždyť láska, 

ta růže spanilá,

musí občas, jak trnem píchnout,

a spící city probudit,

vždyť z bolesti se rodí radost,

i síla, 

co mrtvé, nechat být."