Výbušná (XVI.) .....

"Dopřej Svojí touze výbuch,

ať se Tvůj chrám otřásá, 

nech vzplanout v Sobě požár vášně,

ať září Tvoje nálada,

jak slunce, co se právě koupe, 

v rose mocných vzrušení,

Tvé tělo nechť zná sílu slasti,

o které nemá tušení, 

do chvíle, která jedinečná,

přijde jen v té náruči,

co ve vášni je nebezpečná,

co Ti prostě poručí,

být ženou v Sobě výjimečnou,

být sama Sobě rozkoší,

být milenkou, být prostě ženou,

které smutek nesluší.

Dopřej Svojí lásce výbuch,

rozboř zdivo vězení,

kam uzamkla jsi Svoje srdce,

vzdala se bytí v souznění,

se Svou duší, se Svým tělem,

se Svým ženstvím v principu,

co v boji s vlastním nepřítelem,

žije v síti limitů,

 však stačí dotek bez předsudků,

dotek, který spaluje,

a mocná síla kouzla lásky,

v těle, jak sopka, graduje."